Severský druh, u nás od nižších středních poloh do hor, typický obyvatel lesních rybníčků, rašelinišť a horských vrchovišť, stačí mu i relativně maloplošné, makrovegetací zarostlé bažiny s nepatrným podílem otevřené vodní hladiny.
Šídlo s typickým mozaikovitým zbarvením zadečku. Samci a samice jsou podobně velcí, samec je pestřejší a základní hnědý poklad má tmavší. Barevné skvrny na zadečku má modré, zatímco u samice žluté (jen u starších samic mohou mít též zelený či modrý nádech). Od samice se liší i do modra laděným zbarvením očí. Hlavními rozlišujícími znaky druhu, především od velmi podobného šídla rašelinného (A. subarctica) jsou žlutá hrana kostálních žilek, černá linka mezi čelem a clypeem se směrem k oku ztenčuje, má žlutou skvrny za zadní vnější hranou oka (occiputu),mezi výraznými šikmými pruhy na hrudi je jen malá světlá skvrnka.
Samci obvykle hlídkují nad „domovskou“ vodní plochou, případně přeletují mezi blízkými ploškami otevřené hladiny, často se vznášejí na jednom místě po dobu několika sekund. Patrolující samci létají obvykle ve výšce 0,5 – 1 m nad porostem, avšak často slétají prozkoumat potenciální místo ovipozice zblízka nad hladinu. Intenzivně reagují na přítomnost dalších jedinců, včetně často se spolu vyskytujícího šídla modrého či mnohem vzácnějšího šídla rašelinného. Kladoucí samice se obvykle prozradí šustěním křídel v porostu ostřic či sítin. Kopulace se odehrává v závěsu na okolní vegetaci, často vysoko v korunách stromů, a trvá delší dobu, až do desítek minut. Loví i nad pasekami či na lesních cestách, mimo vodu. V chladnějších dnech se rádo sluní na vyhřátých kmenech.
