Tělo zelenohnědé, s kovovým leskem, bez modravého ojínění. Plamky na křídlech jsou dvoubarevné s hnědou bazální a bílou apikální částí. Spodní zadní část hlavy je světlá – žlutá. Zelenobílé rozhraní na boku hrudi je jednoduché, nevybíhá v další pruhy. Konec zadečku je světlý, horní zadečkové přívěsky jsou také převážně světlé, spodní krátké se zahnutými hrotovitými výběžky. Samičí kladélková chlopeň je celá světlá, zakončena oble, bez hrotu.
Podobné druhy
Šídlatka brvnatá (Lestes barbarus) je poměrně snadno určitelná vzhledem ke specifickému zbarvení plamek i těla. S ostatními šídlatkami jsou zaměnitelní zejména čerstvě vylíhlí jedinci, zejména s šídlatkou zelenou (L. virens), která má také světle zbarvenou spodní polovinu hlavy.
Výskyt, habitat
Mediteránní druh, jehož areál zasahuje do podstatné části Evropy. U nás se ostrůvkovitě vyskytuje v nižších a středních polohách téměř po celém území. Šídlatka brvnatá je vázaná na menší, teplejší, mělké a zarostlé mokřady, částečně zazemněné rybníčky, až podmáčené nebo periodicky zaplavované louky. Spolu se Sympetrum flaveolum se vyskytuje často na lokalitách s velkým kolísáním vodní hladiny a vysycháním biotopu .
Podobné jako u ostatních šídlatek, létá převážně nízko nad vegetací, často na ní usedá. Samice klade vajíčka v tandemu se samečkem do stonků rostlin nacházejících se nad vodní hladinou, ale často i mimo vlastní vodní plochu, na přilehlých loukách, které budou v jarním období zatopené vodou. Ve srovnání s ostatními šídlatkami se tento druh objevuje v přírodě relativně časně a krátce, od června do srpna s maximem v červenci.
