Vážka ploská – Libellula depressa

Robustní vážka, střední velikosti, s výrazně širokým zadečkem. Ten  je  u dospělých samců nápadný svým bleděmodrým až modrošedým ojíněním, na bocích je lemován žlutými skvrnami. Na ojínění s věkem přibývají šrámy po zápasech a v přední části na bocích bývají charakteristické škrábance od nohou samic, když se drží samce při páření. Mladé samice a mladí samci mají zadeček žlutý až žlutohnědý, u samic barva zadečku tmavne do hnědé, ve stáří i s modrým nádechem. Žlutý lem na bocích zadečku u samic přetrvává. U obou pohlaví je hruď hnědá, u mladých jedinců se světlými antehumarálními pruhy, které se, jak s věkem hruď tmavne, mohou vytrácet. Oči jsou u obou pohlaví hnědé, typické jsou i tmavohnědé skvrny na bázi obou párů křídel, na zadních rozsáhlejší.
Vzhledem k charakteristicky širokému zadečku se s podobnými druhy obvykle neplete, barevnou kombinací mohou samci připomínat samce vážky plavé (L. fulva) či vážky černořitné (O. cancellatum), u obou druhů je však zadeček v distální třetině černý, vážce černořitné navíc chybí tmavé skvrny na bázi křídel. Samice mohou barevně připomínat vážku čtyřskvrnnou (L. quadrimaculata), která má (krom dalších skvrn na křídlech) také černou špičku zadečku. Do úvahy připadá i možná záměna starých tmavě zbarvených samic se staršími ztmavlými samicemi vážky plavé (L. fulva), ale kromě zřetelného rozdíl v šířce zadečku mívají samice vážky plavé tmavě zbarvené špičky křídel. Mladí, žlutí jedinci vážky ploské mohou být na dálku v letu zaměněni se sršní.
Samci jsou na lokalitě při svých rychlých agresivních výpadech proti vetřelcům nepřehlédnutelní, obvykle se přitom vracejí na zpět na oblíbenou větvičku či stonek na břehu, odkud vyhlížejí přilétající samice. Se samicemi se páří v letu, velmi krátce. Samice odhazuje vajíčka za letu, ťukáním zadečku o vodní hladinu, obvykle do porostů submerzní makrovegetace. Samec někdy samičku při kladení hlídá, drží se přitom ve vzduchu na místě cca 0,5 – 1m nad kladoucí samicí, a odhání případné nápadníky. Při lovu se vydávají i dál mimo vodu, na louky apod.
Běžná vážka rozšířená po celé Evropě s výjimkou severních regionů. Obývá hojně všechny typy stojatých a pomalu tekoucích vod, ale charakteristická je především pro čerstvě vzniklé lokality (zatopené těžební jámy, pískovny apod.) se sporadickou břehovou vegetací. Výskyt po celou sezónu (konec dubna – počátek října), s maximem v červnu a červenci.

Comments are closed.