Archiv pro štítek: atlas vážek

Středně velké šídlo, velikostí mezi A. juncea a A. mixta. Zbarvením se jen vzdáleně blíží českému označení, obě pohlaví jsou zbarvená světle rezavohnědě, bez výrazné mozaiky tmavých a barevných skvrn na zadečku typické pro jiné druhy šídel. Z víceméně uniformního rezavohnědého podkladu barevně vystupuje pouze úzký žlutý trojúhelník na S2 (podobný, jako má A. mixta) a more »

Číst dál

Méně nápadně zbarvené šídlo. Samci a samice jsou tmavohnědí, v některých případech s modrým nádechem na zadečku. Samice jsou obvykle zbarveny ve zřetelně bledších tónech než samci, ale jsou známy i androchromní formy. Starší samice mají křídla s jemným hnědým závojem, výraznějším zejména v distální třetině. Výrazné (zejména u samců) je světlemodré „sedélko“ na S2 a S3, které zasahuje more »

Číst dál

Jedna z největších vážek ve střední Evropě, podobné velikosti jako šídlo královské (Anax imperator), samice jsou zřetelně větší než samci. Charakteristické jsou zelené oči stýkající se jen v jednom bodě. Obě pohlaví jsou zbarvená černě, výrazně žlutě pruhovaná. Na boku hrudi jsou 3 žluté pruhy. Relativně běžný druh v rozsáhlejších lesnatých oblastech ČR, od nížin more »

Číst dál

Menší šídlo připomínající mozaikovitým vzorem zbarvením malé druhy rodu Aeshna, od nich se však liší řadou morfologických znaků. Samci jsou na tmavém podkladě zadečku modře skvrnití, na hřbetní straně hrudi mají výrazné zelené  pruhy. Samice mají hřbetní skvrny na zadečku žluté, a na rozdíl od samců je u nich na bocích zadečku nápadný pruh žlutozelených more »

Číst dál

Poměrně nenápadný druh šídlatky. Vyskytuje se u rybníků, mokřadů, tůní, na slatiništích apod., podmínkou je dostatečné pokrytí makrofytní vegetací, zejména rostlin s plovoucími listy, popř. dostatečné množství odumřelé rostlinné hmoty (např. orobinec). Barva žlutohnědá,tmavohnědý vzor na světlehnědém pozadí,plamka tmavá,mírně kovový lesk. Imaga žijí velmi dlouho, až 10 měsíců. Líhnou se v pozdním létě, u vody more »

Číst dál