Šídlo červené – Anaciaeshna isosceles

Středně velké šídlo, velikostí mezi A. juncea a A. mixta. Zbarvením se jen vzdáleně blíží českému označení, obě pohlaví jsou zbarvená světle rezavohnědě, bez výrazné mozaiky tmavých a barevných skvrn na zadečku typické pro jiné druhy šídel. Z víceméně uniformního rezavohnědého podkladu barevně vystupuje pouze úzký žlutý trojúhelník na S2 (podobný, jako má A. mixta) a dva šikmé žluté pruhy na hrudi. Výrazným a pro tento druh charakteristickým znakem jsou výrazně zelené oči a úzké jantarové skvrny na bázi zadních křídel

Preferuje nižší teplé polohy, kde jej nalezneme na celé škále mělkých stojatých vod (mokřady, rybníky), podmínkou jsou bohaté porosty emerzní vegetace (rákos, orobince apod., na severu pak vyhledává lokality s řezanem pilolistým).

Samci při vyhledávání samic prolétají nad či v porostech vysokostébelné mokřadní vegetace, obvykle ve výškách mezi 0,5 – 1,5 m porosty, s častými několikasekundovými zastávkami. Na rozdíl od většiny dalších šídel často usedají, nejčastěji (ale ne výhradně) na svislé stonky, na které se zavěšují v šikmém úhlu. Páření probíhá v závěsu na okolní vegetaci, často v korunách stromů, samice kladou samostatně na odumřelou plovoucí vegetaci, případně těsně při břehové linii. Na rozdíl od ostatních šídel se v přírodě vyskytuje přibližně o 1 měsíc dříve, s maximem v červnu.

 

Comments are closed.