Lesklice skvrnitá – Somatochlora flavomaculata

  Středně velká vážka, typický zástupce tmavozelených druhů r. Somatochlora, avšak nezaměnitelná díky řadě bočních žlutých skvrn po celé délce zadečku, které jsou u samic patrné i při pohledu svrchu. Charakteristické jsou i protáhlé žluté skvrny na bocích hrudi. Zadečkové přívěsky samců jsou dlouhé, nezalomené, jen mírně ohnuté. U starších jedinců žluté skvrny tmavnou, u některých exemplářů mohou být až nezřetelné.
  Díky charakteristickým žlutým skvrnám na zadečku s jiným naším druhem nezaměnitelná. Jediná další svrchu žlutozelená lesklice v Evropě je západomediteránní lesklice čárkovaná (Oxygastra curtisii). Žluté skvrny však u ní vytvářejí podélný pruh na hřbetě. Ta nejblíže k nám žije v jihozápadním Německu a její výskyt u nás je nepravděpodobný.
Euroasijský druh nižších až středních nadmořských výšek, s charakteristickou preferencí hojně zarostlých okrajových stanovišť s maloplošnými mělkými vodami – slatinišť, mokřin, zvodnělých příkopů, mělkých tůněk, i v lesích. Výskyt v ČR ostrůvkovitý , s maximem výskytu v červenci.
  Samce tohoto druhu najdeme obhajovat teritoria i mimo vodu,  na  vlhkých místech.  Kromě  pravidelných  průletů nad teritoriem po vzoru ostatních lesklic se samci S. flavomaculata při pátrání po samicích někdy vydávají nízkým a pomalým letem pročesat porosty sítin, ostřic apod. Pářící jedinci mohou poměrně dlouhou dobu ve spojení kroužit nad lokalitou.
Larvy mají podobně jako jiné lesklice dlouhé nohy, nejvíce se podobají larvám S. metallica.

Comments are closed.